Imunitní systém se vyvíjí už v děloze. Jeho odolnost podstatnou měrou záleží na zdraví rodičů a zvláště matky, jejíž tělo je pro dítě prvním životním prostředím.
Dříve než se narodí
Imunitní systém se vyvíjí už v děloze. Jeho odolnost podstatnou měrou záleží na zdraví rodičů a zvláště matky, jejíž tělo je pro dítě prvním životním prostředím. Během těhotenství rozhoduje správná životospráva těhotné ženy stejně jako dostatek pohybu a absence kouření nebo požívání návykových látek včetně alkoholu. Neméně důležité jsou ovšem i "ideové" faktory ovlivňující dozrávání a naprogramování dětského imunitního systému. Ten utvářejí i preference a volby rodičů projevující se např. postoji ke stravování, pohybu, hygieně nebo léčení nemocí.
Kůže
Do okamžiku narození je vnitřní prostředí dítěte sterilní. Po porodu se dětský imunitní systém vyvíjí díky neustálým interakcím s okolním prostředím. První obranou vůči útoku zvenčí je kůže. Nesmírně důležitý je z imunologického hlediska bonding - navázání první vazby mezi matkou a dítětem bezprostředně po porodu. Miminko potřebuje spočinout na nahé hrudi matky (nebo - např. v případě operativního porodu - na hrudi otce), aby se jeho tělíčko poprvé osídlilo bakteriemi, které budou tvořit hlavní součást jeho příštího prostředí. Pobyt na vyšetřovací podložce nebo v inkubátoru, kde se jedno miminko střídá za druhým, rozhodně není imunologicky bezproblémový. Matčino tělo zůstává i po porodu pro dítě velmi důležité, protože v optimálním případě se novorozenec, také z důvodu častého kojení, nalézá převážně v mateřské náruči.
Střeva
Organismus matky je hostitelem milionům neškodných a často prospěšných mikrobů, které dítě přijímá také v mateřském mléce. Určující jsou stravovací návyky matky během kojení. Pokud se sama stravuje nevhodně, zatěžuje i trávicí systém dítěte. Plné kojení zůstává ideálním způsobem krmení nejmenších dětí do čtyř až šesti měsíců věku. Užitečné mikroorganismy obsažené v mateřském mléce pomáhají kolonizovat dětská střeva bakteriemi podporujícími zdravé zažívání a funkci vnitřností, stejně jako posilují odolnost proti různým nemocem. (Stolice kojených miminek voní sladce a je nažloutlá, protože bakterie obsažené v mateřském mléce ještě nevytvářejí zápach. Jakmile miminko přejde k umělé výživě nebo jiným potravinám, bakterie v jeho vnitřním prostředí se změní, a stejně tak i zápach stolice.)
Zdravá střevní mikroflóra zůstává štítem imunity po celý život. Dokud je střevní sliznice v pořádku, probíhá žádoucím způsobem tvorba pro imunitu potřebných imunoglobulinů a stejně tak i vlastní vyživování organismu z potravy. Jestliže dojde k narušení rovnováhy, trávení a vstřebávání živin a vitamínů se zhoršuje a obranyschopnost organismu klesá. Dochází k množení plísní a k hnilobným procesům, které nastávají jak vlastními poruchami činnosti střev, tak i z důvodu vyměšování nežádoucích mikroorganismů. V takovém případě ani nejvyváženější výživa nepřináší nutně posílení, protože potřebné látky nejsou vstřebávány, a navíc škodliviny pronikají skrze střevní stěnu do krevního oběhu a s krví do celého těla.
Poškození střevní mikroflóry se nazývá dysbióza. Zpočátku si jí ani nevšimneme, a to tím spíše, že její příznaky jsou někdy střevům vzdáleny. Neznalý člověk netuší, že např. kožní problémy, plísňová onemocnění, alergie či bolesti hlavy mají svůj původ hluboko v útrobách. Ani nesoustředěnost, únavu, poruchy spánku či podrážděnost nebýváme zvyklí spojovat se špatnou činností střev. Nutno podotknout, že všechny zmíněné problémy se v současnosti vyskytují už u dětí. Zdravá strava, omezený přísun sladkostí a jiných průmyslově vyráběných potravin stejně jako minimální užívání antibiotik a dalších léků by měly být samozřejmostí.
Slizniční membrány
Další podstatná část imunitního systému je uložená v slizničních membránách, které přicházejí do přímého kontaktu s vnějším prostředím při jídle, dýchání a dotýkání se lidí, rostlin a zvířat. Mezi slizniční membrány patří oční spojivky, vnitřek úst, trávicí a pohlavní soustavy, nosní dutiny, průdušnice a průdušky.
Také ňadra a mateřské mléko jsou považovány za součást slizničního imunitního systému, stejně jako kůže. Každý z těchto povrchů je kolonizován vlastním druhem užitečných bakterií, které jsou nezbytné pro vyváženost a zdraví imunitního systému.
Jak to funguje
Několik staletí zkoumání už prokázalo, že každá část našeho imunitního systému komunikuje se všemi ostatními částmi. Pokud například přijde tělo do kontaktu s neznámým proteinem ve formě mikrobu, zbytek těla je na to upozorněn a buňky imunitního systému na povrchu jsou mobilizovány, aby částici přezkoumaly a udělaly vše potřebné. Pokud částice spustí poplach, protože je "škodlivá", vyvolá tělo nějaký druh zánětlivé odezvy, aby vetřelce zlikvidovalo. Imunitní buňky v oběhovém systému jsou zburcovány teprve, když slizniční imunitní systém selže.
Z dosud nejasných důvodů může imunitní systém reagovat také přemrštěně, dostane-li se mu z okolí určitých podnětů, například potraviny, pyl, zvířecí chlupy a podobně - tato skutečnost může být příčinou různých alergických reakcí a astmatu.
Imunitní systém jako "zrcadlo mysli"?
Funkce imunitního systému jedince je nerozlučně spjata s jeho náladou a prožíváním, protože změny v hladinách neuropeptidů (molekul, které mozek vytváří při myšlení a cítění) ovlivňují imunitní funkce. I samy buňky imunitního systému vyrábějí tytéž neuropeptidy jako mozek. Z toho důvodu se nemůžeme chránit před nemocemi a alergiemi jednoduše stáhnutím se do hermeticky uzavřeného sterilního prostředí. Naopak, sama snaha zbavit prostředí všech mikrobů zdraví ohrožuje - optimální vývoj imunitního systému je závislý na vystavenosti zdravé směsi bakterií jak vně, tak uvnitř těla. Ukazuje se, že dětí vyrůstající od malička např. na statku a přicházející do kontaktu se zvířaty nebo blátem, trpí autoimunitními onemocněními podstatě méně než děti z málem sterilních městských bytů.
Výzvy pro péči o děti i pro moderní medicínu
Jedním z důvodů, proč se u dětí v západní společnosti častěji objevují alergie, přestože jsou jim dostupnější všemožné léky, je nadužívání antibiotik a desinfekce, které nevybíjí jen škodlivé bakterie, ale i ty užitečné, které pomáhají udržovat imunitní systém a vnitřní prostředí v rovnováze.
Také bylo např. prokázáno, že u dětí narozených císařským řezem nebo krmených umělou výživou je zvýšený výskyt astmatu. Dítě procházející při porodu porodním kanálem je vystaveno vaginální a střevní mikroflóře matky, což pomáhá ustavit správnou mikrobiální rovnováhu v jeho slizničním imunitním systému. Průchod porodním kanálem "vyladí" i plíce, neboť z nich vymačká přebytečnou tekutinu a připraví je na první nádech.
Rozhodující je i životní pocit
Potvrzuje se, že imunitní systém je vybaven všemi rysy našich jiných smyslových orgánů, jako například očí či uší, a může být v závislosti na našich zkušenostech a podmínkách z dětství vytrénován, aby si "všímal" některých věcí, a jiných ne. Čímž se dostáváme k tomu, že prostředí, jímž je dítě obklopeno, zahrnuje vedle mikrobů, vzduchu, vody, potravy, hygieny či léků rovněž různá přesvědčení, emoce a postoje, jimž je dítě vystaveno.
V tomto ohledu se naplňují hypotézy psychosomaticky orientovaných lékařů a terapeutů, kteří tvrdí, že mnohé poruchy zdraví mají svůj původ v psychice a prožívání. Je na místě se těmito otázkami zabývat ještě dřív, než se nám miminko narodí. Primárně hledejme zdraví ve svých vlastních zdrojích, jejichž dostupnost můžeme ovlivnit. Kromě již zmíněného sem patří i dostatek spánku a zacházení se stresem, resp. přítomnost pocitů smyslu a štěstí. Optimisté s pozitivním pohledem na svět jsou podstatně odolnější než věčně nespokojení pesimisté. Přičemž optimismus či pesimismus jsou, podobně jako imunita, do značné míry dědičnou záležitostí. Utvářejí se od samého početí. Moderní rodiče mají zkrátka náměty k přemýšlení, jakými se předchozí generace nezabývaly.
Použitá a doporučená literatura:
Martin E.P.Seligman: Naučený optimismus, nakladatelství Beta Dobrovský 2013
Christiane Northrup: Mother-Daughter Wisdom, nakladatelství Piatkus 2005
Vyšlo v časopise Rodiče 10/2014